Hasiči

HISTORIE

( z kroniky SDH Sendraž – kronikář Václav Holý )
Hasičská kronika

Dne 25. 4. 1896 byla svolána ustavující schůze k založení sboru dobrovolných hasišů v Sendraži. Schůze se konala v hostinci Václava Kumprechta č.p. 10 za hojné účasti. Za členy přistoupilo 36 mužů – 26 činných a 10 přispívajících. Sbor byl začleněn do tělesa župy Náchodské.

Roku 1897 byl pořádán první hasišský ples. Zvykem bývalo roznášet pozvánky po okolních vesnicích, při čemž se předem vybíralo vstupné. Pověření členové sboru konali tuto službu okázale a vždy ve vycházkovém krojovaném oblečení. Plesy se od té doby konaly každoročně.

SDH se kažým rokem účastnil různých cvičení a společných výletů. Hasiči se účastnili také církevních slavností a při pohřbech chodili jako čestný doprovod.

Prvním velitelem hasičů byl Josef Čečetka č.p. 27. První, v kronice zaznamenaný zásah, byl 31.5. 1906 u Čečetků. Požár byl rychlou pomocí uhašen. 4.9. 1906 se SDH Sendraž účastnil hašení požáru Josefa Kalendy v Mezilesí. V roce 1907 vyjel sbor dvakrát k požáru. Na Dlouhé nedojel a do Tisu přijel již po ohni. Příčina zpoždění byla daleká cesta.

V červenci roku 1908 se v Sendraži konal župní sjezd hasičů na zahradě Josefa Zeleného. Z kroniky: Po častých cvičeních a namáhavých přípravách ku sjezdu se kýžený den přiblížil. Sluníčko se vyhouplo nad obzor a svými hřejivými paprsky hladilo tu nádheru, kterou vytvořila ruka našich hasičů. Však nebylo to sluníčko upřímné, nějak potutelně se usmívalo a tu a tam se objevovaly bílé mráčky. Nadešel čas vítání sborů a obecenstva. Návštěva byla slibná. Hudba hrála, mráčky houstly a černaly a již z dáli pletl se do pochodu hudby rachot hromu, který se rychle blížil a než stačil průvod odpochodovat z nástupiště na prostranství, kde se mělo odbývati požární cvičení, přihnal se prudký lijavec, že obecenstvo i krojované sbory se musely rozprchnout a každý hledat úkryt. Hostince byly přeplněny a pod každým přístřeškem houfky lidu. Ač sprcha netrvala dlouho a slunéčko opět ukázalo svoje usměvavé líčko, nálada sjezdová byla zkažena. Lid umáčený se rozcházel a do zahrady, kdež se slavnosti pokračovalo, přišel velmi malý počet. To ovšem pro hasišskou pokladnu nebylo příznivé…

Roku 1912 sbor prvně uložil svoji hotovost (127 K) na spořitelní knížku ve zdejším spořitelním a záložním spolku.

V roce 1914 vypukla světová válka, čímž se přerušila činnost sboru. Mnozí museli zasáhnout do bojů a někteří se již nevrátili (Josef Franc, Jan Krahulec, Adolf Umlauf). Sbor se pomalu dával do kupy od roku 1919. Stmelil ho až obrovský požár na Mezilesí Na Drahách v roce 1921.

5. 9. 1927 – požár v hostinci Adolfa Soumara č.p. 16. U požáru bylo kromě místních i 9 cizích sborů. Rychlou pomocí se požár zastavil jen na jednom stavení.

V roce 1934 se na Sendraži konalo zimní hasičské cvičení a v létě pak župní sjezd za účasti 24 hasičských sborů.

V roce 1941 byla pořízena motorová stříkačka, na kterou poskytl bezúročnou půjčku Dr. Václav Bartoň z Dobenína.